Úleva pro pacienty s Parkinsonovou chorobou díky CBD

Když se řekne Parkinson, většina lidí si pravděpodobně představí nemohoucího vrásčitého starce s třesoucíma se rukama. Tento stereotyp je však velmi zavádějícím zobecněním. Jde jednak o věk, neboť přestože většina pacientů je opravdu spíše v důchodovém věku, může se choroba v ojedinělých případech objevit také u čtyřicátníků, či dokonce i před čtyřicítkou. Druhým omylem je rozsah postižení – pohyb rukou je sice zasažen velmi často, onen typický třes však může zachvátit také krk, obličejové svalstvo či jazyk. Ruku v ruce se svalovými stahy jde také celková ztuhlost, křeče či zácpa. Stav, kdy se z „dobrého sluhy“ v podobě těla stává „zlý pán“, se pochopitelně odráží také na psychice. Psychické problémy pak s sebou nesou řadu průvodních jevů, které dále prohlubují jak psychické indispozice, tak ty fyzické. Úlevu pro pacienty s Parkinsonem však může představovat CBD.

Zastavme se ještě na chvíli u toho, co se děje v pozadí onoho svalového třesu, který je často patrný na první pohled a který se postupem času zhoršuje. Příčinou stavu, kdy pacient není schopen ovládat pohyb svého těla, je razantní úbytek nervových buněk, které produkují dopamin. Dopamin je neurotransmiter, což zjednodušeně řečeno znamená, že vykonává funkci nervového posla, který přenáší zprávy mezi buňkami. Zde přichází na scénu CBD, na jehož neuroprotektivní účinek (tedy ochranu nervových buněk) a řadu dalších vlastností poukazují v kontextu Parkinsonovy choroby následující studie.

1: studie: antipsychotické a neuroprotektivní účinky CBD v praxi

První studie, již naleznete zde, se zabývala takřka výlučně vlivem CBD na psychotické stavy pacientů trpících Parkinsonem. S těmi se totiž potýká až třetina pacientů. Důvodem je jednak samotný Parkinson, ale také medikace užívaná k potlačení jeho fyziologických projevů.

Studie sledovala vývoj stavu 6 participantů po dobu 4 týdnů, přičemž při výběru vzorku byl kladen důraz na dlouhodobější charakter potíží (alespoň 3 měsíce před začátkem studie). Pacientům byla stanovena iniciační dávka CBD ve výši 150 mg denně, přičemž každý následující týden byla s přihlédnutím ke stavu pacientů zvyšována. K posouzení potenciálního zlepšení stavu byla průběžně využívána metrika BRPS, což je stupnice hodnotící jednotlivé oblasti lidské psychiky, v tomto případě doplněná o nástroje vztahující ji k danému kontextu. Výsledky studie si můžete u jednotlivých metod prohlédnout v následující tabulce – čím nižší je hodnota, tím lepší je duševní stav a dlouhodobé rozpoložení pacienta.

parkintab_1

Tabulka znázorňující vývoj hodnot použitých metrik BPRS, PPQ a UPDRS po dobu 4 týdnů – nižší hodnota značí lepší stav pacienta (zdroj: Researchgate.com)

Z výsledků je patrné, že po 4 týdnech užívání CBD se psychický stav pacientů velmi výrazně zlepšil, přičemž dle autorů studie by toto zlepšení mohlo být přisouzeno změnám v produkci dopaminu, resp. v ochraně neuronů, které dopamin produkují. Zároveň je nutno podotknout, že užívání CBD nemělo žádné vedlejší účinky, a to ani v případě kognitivních schopností (které se dokonce o něco zlepšily, statisticky ovšem nejde o vypovídající změnu).

 2. studie: razantně zvýšená kvalita života

Druhá studie pochází z roku 2014, kdy byla publikována v časopisu Journal of Psychofarmacology – její celé znění naleznete zde. Z celkového souboru 119 pacientů bylo zvoleno 23 těch, kteří před experimentem pravidelně dodržovali předepsanou medikaci, bylo jim více než 45 let a trpěli takřka „učebnicovými“ symptomy Parkinsona. Z těchto 23 účastníků se jich nakonec studie zúčastnilo 21. Ti byli rozděleni do tří skupin po sedmi, přičemž jedna skupina dostávala po dobu 6 týdnů placebo, zatímco 14 šťastlivců pravidelně užívalo CBD (jedna skupina 75, druhá 300 mg denně). Jak placebo, tak CBD bylo podáváno ve formě kapslí, které byly na pohled zcela identické. Pacienti byli instruování, aby je brali v noci za přítomnosti rodinných příslušníků, případně pečovatelů, kteří tím dohlíželi na průběh výzkumu.

K vyhodnocení byly využity tři metriky, konkrétně UPDRS, což je 42bodová examinace stavu pacienta, částečně vycházející z lékařské prohlídky, ale také ze subjektivních dojmů pacienta, poté dotazník PDQ-39, který se zaměřuje na 8 faktorů, které hodnotí subjektivní kvalitu života v kontextu onemocnění Parkinsonem, a do třetice UKU, což je metoda, která se zaměřuje na možné vedlejší účinky medikace, v tomto případě tedy užívání CBD. Všechny tři metriky byly použity jak na začátku studie, tak na jejím konci, a to pro všechny tři skupiny (tedy jak pro „placebovou skupinu“, tak pro zbylých 14 pacientů užívajících CBD).

Výsledky byly velmi povzbudivé. Byť v případě UPDRS nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly mezi uživateli CBD a placeba (čímž se studie liší od předchozího výzkumu, kde došlo ke zlepšení i na této stupnici), v případě dotazníku PDQ-39, který zkoumá kvalitu života v osmi různých dimenzích, došlo u pacientů užívajících CBD k velmi výraznému zlepšení. Dalším důležitým zjištěním byl podobný výsledek UKU, tedy přítomnosti vedlejších účinků, napříč všemi třemi skupinami. Nebyly tak pozorovány žádné vedlejší účinky užívání CBD.

Závěr

Neuroprotektivní účinek CBD se může uplatnit u pacientů trpících Parkinsonovou nemocí, jak naznačují výše popsané studie. Užívání CBD může na základě výzkumů jednak snížit fyziologické projevy nemoci (viz skóre UPDRS), ještě účinněji však kanabidiol bojuje s psychotickými stavy, se kterými se pacienti potýkají (o čemž vypovídá hodnota metrik BRPS A PDQ-39).

I přes velmi pozitivní zjištění obou studií je nutné přiznat, že vzorek, se kterým pracovaly, nebyl zdaleka reprezentativní. Na druhou stranu je však třeba vyzdvihnout, že ani v jednom z citovaných výzkumů nebyly u pacientů zaznamenány žádné nežádoucí účinky užívání CBD. Než se kanabidiol etabluje na poli léčby neurodegenerativních onemocnění, bude jistě potřeba ještě mnoho studují. Pro pacienty, kterým Parkinson významně zasahuje do života, je však CBD nadějí již dnes.

Za článek děkujeme Dr. Weed, nezapomeňte se podívat!